Slavné poháry - Liga mistrů
Nejznámější klubovou fotbalovou soutěží světa je Liga mistrů - v originále UEFA Champions League. Každý rok ji pořádá Evropská fotbalová asociace (UEFA) pro vybrané nejlepší kluby evropských lig. Konkurovat ji může jen jihoamerický pohár osvoboditelů, které plní v tomto regionu podobnou funkci.
Vítězné mužstvo Ligy mistrů kromě slávy, odměny a dalších benefitů získává účast na Mistrovství světa ve fotbale klubů a zahraje si o takzvaný Superpohár - utká se proti vítězi Evropské ligy. Evropská liga je druhá nejvyšší soutěž, do které se dostávají některé vyřazené týmy z Ligy mistrů a další týmy evropských klubů.
Za tvůrce myšlenky souboje nejlepších týmů Evropy je považován novinář Gabriel Hanot z listu L´Équipe. Jistě nemohl předpokládat, že Liga mistrů se stane tak oblíbenou a že každý zápas budou sledovat desítky milionů fanoušků. První ročník se uskutečnil v roce 1955/56, tehdy ještě pod názvem Pohár mistrů evropských zemí (PMEZ). Z vítězství se radoval Real Madrid, který dokázal vyhrát i v následujících čtyř ročnících. Tehdy se hrálo takzvaným vyřazovacím způsobem. Ten spočíval v tom, že v každém kole proti sobě hrály dva týmy doma i na půdě soupeře. Tým s lepším skóre postoupil do dalšího kola. Účast v poháru měly automaticky danou obhájci trofejí a také vítězové národních lig.
Největší změny nastaly v roce 1992, kdy se soutěž přejmenovala a začala se hrát jinak. Významný byl i rok 1997, kdy UEFA ustoupila tlaku velkých klubů, které požadovaly nasazování dle koeficientů. Díky tomu mohou být v Lize mistrů přítomny tři italské kluby. Menší změny se prováděly i v následujících letech.
Aktuálně má Liga mistrů čtyři předkola, při kterých se nenominované týmy snaží probojovat do hlavní soutěže. Samotná hlavní soutěž je rozdělena na první fázi hranou ve čtyřčlenných skupinách. Ve skupinách hraje každý s každým doma i venku. První dvě mužstva s nejvyšším počtem bodů následně postupují do druhé fáze, která již probíhá klasickým vyřazovacím systémem dvou zápasů doma a venku. Vítězem se stává mužstvo, které získá vyšší skóre z obou odebraných zápasů. V případě nerozhodného stavu dochází k prodloužením či pokutovým kopům.
Výjimečné je finále, které se hraje na jediný zápas na předem určeném stadionu (obvykle mimo domácí stadion obou týmů).
Vítězné mužstvo Ligy mistrů kromě slávy, odměny a dalších benefitů získává účast na Mistrovství světa ve fotbale klubů a zahraje si o takzvaný Superpohár - utká se proti vítězi Evropské ligy. Evropská liga je druhá nejvyšší soutěž, do které se dostávají některé vyřazené týmy z Ligy mistrů a další týmy evropských klubů.
Za tvůrce myšlenky souboje nejlepších týmů Evropy je považován novinář Gabriel Hanot z listu L´Équipe. Jistě nemohl předpokládat, že Liga mistrů se stane tak oblíbenou a že každý zápas budou sledovat desítky milionů fanoušků. První ročník se uskutečnil v roce 1955/56, tehdy ještě pod názvem Pohár mistrů evropských zemí (PMEZ). Z vítězství se radoval Real Madrid, který dokázal vyhrát i v následujících čtyř ročnících. Tehdy se hrálo takzvaným vyřazovacím způsobem. Ten spočíval v tom, že v každém kole proti sobě hrály dva týmy doma i na půdě soupeře. Tým s lepším skóre postoupil do dalšího kola. Účast v poháru měly automaticky danou obhájci trofejí a také vítězové národních lig.
Největší změny nastaly v roce 1992, kdy se soutěž přejmenovala a začala se hrát jinak. Významný byl i rok 1997, kdy UEFA ustoupila tlaku velkých klubů, které požadovaly nasazování dle koeficientů. Díky tomu mohou být v Lize mistrů přítomny tři italské kluby. Menší změny se prováděly i v následujících letech.
Aktuálně má Liga mistrů čtyři předkola, při kterých se nenominované týmy snaží probojovat do hlavní soutěže. Samotná hlavní soutěž je rozdělena na první fázi hranou ve čtyřčlenných skupinách. Ve skupinách hraje každý s každým doma i venku. První dvě mužstva s nejvyšším počtem bodů následně postupují do druhé fáze, která již probíhá klasickým vyřazovacím systémem dvou zápasů doma a venku. Vítězem se stává mužstvo, které získá vyšší skóre z obou odebraných zápasů. V případě nerozhodného stavu dochází k prodloužením či pokutovým kopům.
Výjimečné je finále, které se hraje na jediný zápas na předem určeném stadionu (obvykle mimo domácí stadion obou týmů).